![]() |
Co jsme hrály na druhém hraní s Evčou a jak nám to šlo |
Opět jsme se sešly s Evčou, o které jsem psala i posledně. Bylo to opět velmi podnětné hraní. Mám z toho večera tolik poznatků, které bych vám ráda předala. Snad se mi to aspoň trošku povede:
Poznatek č. 1: Málo cvičím. Zatímco Evča zvládla challenges z minula s přehledem, mně zůstaly na úkolníčku pro příště.
Poznatek č. 2: Písničku, co už intonačně jakžtakž zvládáme, je dobrý pojmout komplexně. Nazvaly jsme to "úvod, stať, závěr" a vede to k upevnění písničky. Prostě hrajeme předehru, pak si zazpíváme pár slok a pak dohráváme opět bez zpěvu. Člověk má z tohohle provedení takový dotaženější pocit.
Poznatek č. 3: U jedné písničky se mi do hraní fakt nechtělo - prázdno v hlavě, prsty neví, kam mají na hmatníku mířit atd. Evči komentář "Horší než špatný to nebude!" mě úplně odzbrojil a nakopl k dalšímu pokusu. A světe div se, fakt to nebylo horší než špatný. Možná to bylo i o chlup lepší.
Poznatek č. 4: Nenechat se odradit lokálním minimem! Občas se prostě nedaří a je potřeba se přes to přehoupnout. Mě osobně pomáhá hledat maličké radosti a úspěchy, které se vždycky dají s trochou snahy vypátrat. Zlatým hřebem posledního hraní s Evčou tak pro mě bylo Zabili, zabili (taky vám to zní poněkud morbidně?), které naším uším lahodilo.
Jak to máte vy? Nějaké triky, jak zažehnat krizi a najít motivaci do dalšího snažení?
Žádné komentáře:
Okomentovat